Experti zatím nejsou jednotní v názoru, zda je zavedení digitálního eura potřebné a zda neohrozí soukromí a bezpečnost lidí.
Do října příštího roku by se mělo definitivně rozhodnout, zda Evropská centrální banka (ECB) zavede digitální euro. Pokud se tak nakonec stane, šlo by řešení, které ovlivní velkou většinu lidí.
Odborníci se však momentálně neumí shodnout na tom, zda jde o dobré nebo špatné řešení a co to v konečném důsledku přinese obyčejným lidem.
„Digitální euro je projekt Eurosystému, jehož cílem je vytvořit vlastní digitální měnu centrální banky (CBDC). Na rozdíl od eura v digitální podobě, které již v současnosti existuje a může mít formu elektronických peněz či vkladů v bance, digitální euro by vydával přímo Eurosystém,“ uvádí Národní banka Slovenska (NBS).
Čtěte také:
Pokud bude málo plynu, v ČR upřednostní průmysl před domácnostmi
Podle ní tato nová měna by byla i nadále eurem jen v digitální podobě a proto by měla vždy stejnou hodnotu jako hotovost. Neměla by nahradit hotovost, byla by jen jejím doplňkem.
„Digitální euro by představovalo rychlý, jednoduchý a bezpečný nástroj pro realizaci každodenních plateb, který by byl dostupný pro všechny v rámci eurozóny. Každý občan by tak měl přístup přímo k penězům centrální banky v digitální podobě. Díky tomu by mohl realizovat okamžité převody a nemusel by řešit, zda je jeho banka nebo banka příjemce zapojena do systému okamžitých plateb,“ vysvětluje NBS.
Výzkumná fáze
Definitivně by se o nové podobě eura mělo rozhodnout v říjnu příštího roku na Radě guvernérů ECB. Momentálně od loňska probíhá výzkumná fáze, ve které se zjišťují koncepční možnosti, způsob distribuce či potenciální vliv na trh.
Centrální bankéři odůvodňují záměr vzniku digitálního eura tím, že lidé stále méně využívají hotovost. Zároveň však nechtějí, aby ztratily vliv na bezhotovostní platby. Většina společností v současnosti, která zajišťuje takové transakce, totiž sídlí mimo eurozónu, čímž státy postupně ztrácejí vliv na celý finanční systém.
Veřejná funkce peněžního systému by tak mohla být ohrožena, vzhledem k tomu, že platební systémy ovládají soukromé nadnárodní firmy.
Nic nového to nebude
Na druhé straně někteří odborníci zpochybňují tento záměr ECB.
„Pokud to má být další platební prostředek, jak uvádějí, tak z mého pohledu je docela sporné, co je vlastně cílem. I dnešní eura jsou totiž dost „digitální“. A kdybych jen převedl eura z běžné banky na účet jakési digitální euro peněženky vytvořené třeba ECB a nějak tím pak platil, v zásadě bych oproti platebním branám a kartám neviděl rozdíl,“ tvrdí Lukáš Kosno z portálu Živé.sk.
Jak dále dodává, centrální banka by musela financovat technický systém a starat se o něj, zatímco dnes to dělají komerční banky či karetní společnosti.
Boj proti kryptomenům
Za plánem ECB vidí analytik společnosti XTB Tomáš Vranka i jiné pohnutky. Centrální banky a vlády zjistily, že zakázat nebo regulovat kryptoměny je velmi složité a proto chtějí přijít s nějakou vlastní verzí digitálních jmen pro širokou veřejnost
„To mi však nedává smysl, respektive si neumím představit, že by nějaký fanoušek kryptomen považoval CBDC za relevantní alternativu. Možná chtějí centrální banky odradit od kryptomen budoucí potenciální nákupčí. To ale teď vysloveně spekuluji,“ dodává Vranka.
To, že centrální banky chtějí konkurovat kryptoměnám, je zřejmé iz některých jejich vyjádření. ECB například říkala, že digitální euro bude bezpečnější než kryptoměny, bude mít kapacitu zpracovat násobně více transakcí za sekundu, bude energeticky šetrnější, bez nákladů a že centrální banka nemá zájem o komerční využití údajů lidí, na rozdíl od například kryptoburz či peněženek.
„Centrální banky a vlády také vidí, že kryptoměny jim dělají problém iz hlediska praní špinavých peněz, z mého pohledu je tedy digitální euro hlavně o tom, že centrální banky chtějí mít vyšší míru kontroly nad penězi, protože se jim nedaří bojovat proti krypto měnám a prostě se bojí, že z tohoto procesu vypadnou,“ pokračuje Vranka.
Ztráta soukromí
Kritici digitálního eura mimo jiné tvrdí, že po jeho zavedení by lidé ztratili část ze svého soukromí a státy by tak měly mnohem větší přehled o penězích a jejich využívání každého jednoho občana.
„Pokud by se CBDC zavedly, tak existuje určitě šance, že by se při případném zneužití některých státních orgánů stát mohl k informacím dostat, s čím máme zkušenosti bohužel i na Slovensku. Soukromé firmy jsou zase v tomto podle mě větším garantem bezpečnosti. Systém tedy může být nějak nastaven, je ale vždy dobrý jen natolik, nakolik jej instituce v zemi chrání,“ uzavírá Vranka.
