Demokraté protlačili přes Kongres historický balíček klimatických a zdravotnických opatření, financovat jej budou nové daně na firmy. Odbory Googlu mezitím žádají firmu o ochranu reprodukčních práv. Přečtěte si výběr nejzajímavějších zpráv ze světa byznysu a financí.
Biden jde do boje proti emisím
V průběhu svého úřadu měl Joe Biden problémy sjednotit při hlasování poslanců vlastní strany. Nyní si však zajistil důležité vítězství. Přešel mu Zákon na zmírnění inflace (Inflation Reduction Act). S bojem proti inflaci ale nemá moc společného.
Jedná se o balíček klimatických a zdravotnických politik. Původně obsahoval ambicióznější investice, od kterých se muselo upustit pro získání podpory centristických Demokratů. Prezidentova strana drží v Senátu nejtěsnější možnou většinu a Republikáni hlasovali jednohlasně proti.
První částí balíčku je 375 miliard dolarů na boj proti změně klimatu, největší zelená politika v historii USA (což není vysoká laťka, Čína i EU budou v příštích letech do zelených technologií investovat výrazně více). Částka slouží zejména k podpoře zelených investic.
Čtěte také:
Podnikům nechce vláda kompenzovat ceny energií přes tzv. kurzarbeit, tvrdí Krajniak
Rozšířily se daňové výhody na nákup elektromobilů (nově zahrnují více modelů a nákupy používaných aut). Domácnosti i firmy dostanou úlevy i za investice do větrné, solární či jaderné energie, šetrných spotřebičů, zateplení domů nebo technologie pro zachytávání uhlíkových emisí z atmosféry. Zavede se pokuta za nadměrné emise metanu.
Proplácení nákladů na zelené investice může být rozumnou alternativou vůči kvótám či emisním povolenkám. Motivuje totiž firmy a domácnosti, které dokáží levně snižovat emise, aby vstupní náklady uhradily a vydělaly na daňových úlevách (bez ekonomických škod na zaměstnavatelích, pro které jsou takové investice nákladnější).
Zároveň by mohl být tento přístup politicky populárnější díky potenciálu ušetřit domácnostem a firmám peníze (ať už na účtech za elektřinu po koupi šetrného spotřebiče nebo na momentálně drahých fosilních palivech).
Vědci uznávají, že by balíček mohl snížit emise do roku 2030 o 40%. Zároveň ale připomínají, že k vyřešení klimatické krize budou zapotřebí vyšší investice.
Drahé léky a nové daně
Reforma se týká i zdravotnictví, ve kterém Demokraté dlouhá léta bojují proti vysokým cenám léků. Zákon umožní federálnímu programu zdravotního pojištění Medicare, aby vyjednával o cenách léků přímo s farmaceutickými korporacemi.
V USA totiž existuje mnoho malých zdravotních pojišťoven, které nemají dostatek klientů, aby jim byly schopny vyjednat výhodnější ceny. Medicare jich má desítky milionů, což mu dává silnější páku.
Zmíněné politiky mají z dlouhodobého hlediska snížit státní deficit, ale gro financování je zatím získáno skrze zvýšení daní. Biden se zaměřil zejména na bohaté firmy, pro společnosti se ziskem nad 1 miliardu ročně si připravil novou 15procentní minimální daň.
Kromě toho vznikne daň na zpětné vykupování akcií ve výši 1%. Firmy vykupováním odměňují akcionáře, pokud nemají pro nadbytečnou hotovost vhodné investiční příležitosti (při nižším počtu akcií v oběhu vlastní každý akcionář větší podíl zisků). Část Demokratů doufá, že je tato daň motivuje rozdělit více peněz zaměstnancům.
Nevýhodou je, že balíček může zvýšením státních výdajů při nedostatečné nabídce zrychlit inflaci. Název Inflation Reduction Act je jen politický marketing snažící se přesvědčit voliče, že vláda před volbami pracuje na snížení inflace, ačkoli má politika jiné cíle.
Na tahu jsou nyní američtí voliči, kteří v listopadových volbách do Kongresu (americký parlament) rozhodnou, zda umožní Demokratům v podobných plánech pokračovat, nebo dají Republikánům moc je zastavit.
Odbory Googlu žádají reprodukční práva
Asi 650 zaměstnanců Googlu prostřednictvím petice žádá firmu o ochranu reprodukčních práv. Nejvyšší soud USA totiž zrušil precedens z případu Roe v. . Wade, který chránil federální právo na potraty v prvním trimestru. Státy je nyní mohou zakazovat.
Petice obsahuje tři oblasti požadavků. První je umožnění přístupu k potratům. Google již zaměstnancům s trvalým pracovním poměrem proplácí vycestování za potratovým zákrokem či přemístění do jiného státu bez udání důvodu. Odbory chtějí tato práva rozšířit i na zaměstnance s částečným úvazkem nebo fakturanty.
Druhým požadavkem je zastavení finanční podpory jakýchkoli politiků. Mnozí z nich jsou podle autorů petice zodpovědní za jmenování soudců, kteří precedens zrušili. Google od roku 2016 utratil 500 tisíc dolarů na podporu „pro-choice“ politických skupin. Tento požadavek proto může vypálit i opačným směrem.
Poslední téma má nejširší společenský dopad. Pracovníci žádají, aby Google přestal ukládat uživatelská data naznačující výkon potratu. vyhledávání potratových klinik nebo polohu v jejich blízkosti. Prokurátoři by se je mohli pokusit využít jako důkaz ilegálního potratu.
Všechny podmínky pravděpodobně neprojdou, skupina žadatelů je poměrně malá (Google zaměstnává v USA desítky tisíc lidí) a možností jak lobbování politiků se asi nebude chtít vzdát. Uvidíme však, jak se technologické firmy postaví k využívání dat k trestnímu stíhání.
